Přízřenice jsou dnes součástí brněnské městské části Brno-jih. Kdysi patřily k takzvanému německému jazykovému ostrovu, kam spadaly i sousední Černovice, Dolní a Horní Heršpice, Komárov, Modřice, Moravany a Želešice. Oblast to byla výrazně poznamenaná událostmi po druhé světové válce, zejména odsunem německých obyvatel.
Kvůli tomu, že většina místních musela opustit své domovy, se zdejší folklorní tradice zákonitě a na dlouho přerušily. Poslední hody s dodržováním místních zvyků se tu konaly v 70. letech.
Na počátku devadesátých let, konkrétně v roce 1991 a 1992, se o obnovení hodů pokusil Jaromír Ryšavý, syn posledního hlavního stárka ze 70. let. Tyto hody se tehdy pořádaly v krojích, které nebyly pro Přízřenice typické – šlo převážně o kroje slovácké. Důvodem bylo, že se v Přízřenicích nedochoval jediný kousek původního tradičního lidového oděvu. K jejich obnově tak bylo potřeba mnoho úsilí, podrobného bádání a návštěv u původních obyvatel.
Přízřenice cca 1910
Přízřenice cca 1920
Až v druhé polovině roku 2017 se rodina Janských z Přízřenic pustila do ambiciózního projektu: rekonstrukce místních krojů. Spolupracovali přitom s městskou částí Brno-jih, přičemž hlavním hybatelem a motivátorem byl tehdejší starosta Zdeněk Rotrekl. Bohužel, samotné obnovy hodů se starosta už nedožil.
Klíčové rozhodnutí pro spuštění celého projektu padlo s přijetím nabídky hostování Poleskavského plesu na Brno-jih v roce 2018. Samotnou obnovu krojů pak realizovala Hana Vyšinská ve spolupráci s Liborem Jánem. Na základě dobových materiálů se podařilo zrekonstruovat kroje pro čtyři páry z meziválečného období.
Přízřenické hody se pak skutečně podařilo obnovit ještě téhož roku, tedy v roce 2018. Velký dík za to patří rodině Janských a také Viktorii Chomaničové z Modřic, která měla na starosti kompletní organizaci hodů. Historicky prvním hlavním párem obnovených hodů se tak stali právě Viktorie Chomaničová a Vojtěch Janský. Během těchto hodů byly k vidění nejen ony čtyři nově obnovené krojové páry, ale také další čtyři páry v hanáckých krojích.
V roce 2017 se Vítězslavu Janskému naskytla jedinečná příležitost navštívit pozůstalé odsunutých Němců v Dornstadtu. Během této návštěvy obdržel vzácný dar: dva dámské kroje ze šedesátých let, které si prošly postupným nepřerušeným vývojem. Jeden z nich byl následně využit hned první rok obnovených hodů, a to pro roli sklepnice. V průběhu let jsou využívány dle potřeby.
Pro zjednodušení formálních záležitostí spojených s organizací hodů vznikl v roce 2019 spolek Přízřenická chasa, z.s. V průběhu let jsme za pomoci našich sponzorů dokázali našít další 4 kompletní krojované páry, které pro nás ušila Jana Chlupová.
Gymnastický klub v Přízřenicích o hodech cca 1930
Maria Schwenda roz. Polzer
1936/37
Maria Solnittschka provdala se za Rudoletzky
Adi Grimm (Pschonder) & Agnes Smetana (Langer)
1942
Zleva: Franz Pilat, žena z Červeného kříže, paní Pauli, Steffi Czermak, paní Wittich, Nessi Hofmann, Grete Hofmann, Adi Grimm, Nessi Smetana
(podle informací Adi Grimm/Pschonder)
1942
Stavění máje
1938/39
Franz Pilat "Kiratooch"
Přízřenická krojová skupina s dlouholetým předsedou místní komunity Gerhardem Schwarzem (vpravo vzadu)
Výstava v roce 2009 v Německu
Pečeť a znak Přízřenic